Christian Merli a Ronnie Bratschi úspěšně vstupují do mistrovství Evropy na Rechbergrennen

O uplynulém víkendu začalo po zimní přestávce mistrovství Evropy v Rakousku. Od roku 1982 se závod koná pod názvem Rechbergrennen na trati vedoucí z vesnice Tulwitz. V roce 2022 došlo k doposud poslední úpravě trasy na délku 4 440 metrů a odpadla záludná šikana několik set metrů od trati, která ústila na most. Nádherné počasí přilákalo na start přes 250 jezdců a závod budil tradičně velký zájem mezi fanoušky.

Přihlášeno do závodu mistrovství Evropy bylo 75 závodníků, ale ne všichni se bohužel dostavili k technickým přejímkám, takže se seznam přejatých jezdců zastavil na čísle 72. K radosti fanoušků se vrátil do evropského šampionátu šternberský jezdec Petr Trnka s Novou Proto NP01-2C. Dalším navrátilcem v kategorii II byl Alexander Hin, který sice odjel skoro celé mistrovství Evropy v minulé sezoně, ale mimo evropské pořadí, jelikož jeho Osella FA30 nesplňovala plně předpisy FIA. Nyní se vrátil s vozem Nova NP01-2C s pohonem Cosworth, se kterým dále závodí pouze Christian Merli. Ostatní vsází na pohon Honda Turbo. V kategorii I se po delší odmlce představil Javier Villa s velmi zajímavým strojem BRC 110T Honda.

Tréninky přinesly několik technických poruch, které značně protáhly celý program. Michael Tautscher, Marek Rybníček, David Dědek, Hermann Blasl, Christian Merli, Dorde Vesnić či Norbert Nagy měli technické problémy a značně se jim zkomplikovala situace před nedělními jízdami. Jędrzej Szczęsniak dokonce havaroval, ale vůz se mu povedlo dát do závodu do pořádku.

V závodě se nevyhnuli problémy českým zástupcům. Zdeněk Kmínek a David Dědek měli poměrně divoké nehody, ale naštěstí z nich vyvázli bez úhony. Škody tak byly jen na materiálu.

Závodní víkend se skládal ze dvou tréninkových a dvou závodních jízd. V trénincích se nejlépe uvedl Christian Merli s časem 1:46,593, i přesto, že nedokončil druhý trénink. Druhým nejrychlejším byl Petr Trnka a v těsném závěsu za ním Kevin Petit. V kategorii cestovních vozů to od začátku vypadalo na souboj dvou švýcarských jezdců Ronnieho Bratschiho a Reta Meisela. Poněkud překvapivě byl po trénincích velmi blízko i bulharský jezdec Nikolay Zlatkov s nádherným Audi Quattro Pikes Peak.

Do závodu vstoupil nejlépe naladěný Merli, který první jízdu vyhrál o 0,307 sekundy před Kevinem Petitem. Teoretickou šanci na vítězství měl po první jízdě i Trnka se ztrátou 1,2 vteřiny na první místo. Merli ve druhé jízdě potvrdil své vítězství nejrychlejším časem víkendu 1:44,002 a do cíle si v součtu obou jízd dovezl náskok 0,347 vteřiny na Kevina Petita, kterému tak oplatil loňskou porážku z Rakouska. Trnkovi se poslední jízda nepovedla optimálně a o šest desetin se zhoršil.

Čtvrtý absolutně skončil španělský reprezentant Iraola Lanzagorta. Na stupně vítězů mu chybělo 1,2 sekundy. Větší odstup za nejrychlejší čtveřicí měl Němec Alexander Hin na páté pozici. Pořadí prvních pěti jezdců kopíruje pořadí skupiny P1.

Ve skupině P2 se střetl o vítězství mistr Evropy kategorie I z roku 2025 Antonino Migliuolo s Faustem Bormolinim. Zároveň se jednalo o prestižní souboj značky Nova Proto a Wolf. Úspěšnější byl Migliuolo na prototypu Nova Proto NP03. Díky skvělé první jízdě si vybudoval před Bormolinim na Wolfu Mistral vedení 1,7 sekundy. Bormolini se ve druhé jízdě sice snažil odmazat náskok, ale nakonec mu na vítězství chybělo přes tři desetiny sekundy. Třetí dojel Španěl José Antonio Alonso Liste s formulí Tatuus F3 T318.

Skupina P3 měla v hodnocení mistrovství Evropy pouze dva zástupce. Manželé Christian a Sigrid Ferstlovi z Rakouska jsou velmi oblíbenou dvojicí a Rechbergrennen je navíc pro ně domácím závodem. Větší radost měl v cíli Christian.

Pouze tři zástupce měla skupina P4. Všichni navíc dorazili z České republiky. Nejlépe zvládl nástrahy rychlé rakouské tratě Lukáš Studený s Ligierem JS51 týmu Alcore Motorsport. Druhý dorazil do cíle se ztrátou 2,2 sekundy v součtu jízd Karel Berger s Osellou PA21 JrB. Třetí skončila Tereza Machová s Normou M20 F.

„Víkend to byl velmi povedený se skvělou organizací a úžasnou atmosférou. Těší mě, že jsem dokázal zvítězit ve své skupině, lepší dárek k narozeninám jsem si nemohl přát. Moc jsem si celý víkend užil. Jediné, co mě mrzí, je havárie Davida (Dědka pozn. autora) a držím mu pěsti, ať dá auto brzo zase dohromady,“ popisuje vítěz skupiny P4 Lukáš Studený.

V kategorii I vyrazil suverénně za vítězstvím Ronnie Bratschi s Mitsubishi Lancer Evo VII. V první jízdě se stopky při průjezdu Bratschiho cílem zastavily na čase 1:53,954, což je o dvě desetiny sekundy nový rekord tratě. Do cíle si dovezl luxusní náskok 5,02 sekundy na Zlatkova. Dále následovali Stefanovski (+5,233 s), Meisel (+5,655 s) a Michl (+5,935 s). Boj o druhé místo byl tedy otevřený.

Bratschi se ve druhé jízdě nezlepšil, ale náskok na pronásledovatele dokázal ještě zvýšit. Druhý Bulhar Zlatkov uhájil druhou pozici před Švýcarem Meisel o téměř rovnou vteřinu. Dan Michl z České republiky zůstal mimo stupně vítězů o pouhých 0,147 sekundy. Stefanovskému se druhá jízda nepovedla podle představ a jako jediný ze čtyř pronásledovatelů Bratschiho si čas nevylepšil. To ho odsunulo až na páté místo v pořadí kategorie I i skupiny 1.

Skupina 2 nabídla souboj čtyř jezdců o vítězství. Kromě domácího jezdce Kevina Raitha se o vítězství utkali Alexandru Pitigoi, Ignacio Cabezas Catalan (všichni s Porsche 992 GT3) a Javier Villa. Po první jízdě vedl Villa o 0,206 sekundy před Raithem. Pitigoi a Cabezas Catalan byli také na dostřel a diváky čekala velká bitva o vítězství. V té se ukázal nejsilnější domácí Raith, který smazal náskok Villy a navrch přidal 0,5 sekundy. Na Španěla zbylo jen druhé místo, ale rozhodně se nemá za co stydět. Třetí místo udržel Rumun Pitigoi o 0,363 sekundy před Cabezasem Catalanem a o 0,394 sekundy před Peterem Probhartem s vozem Mitsubishi Lancer WRC 05. Probhart sice ve druhé jízdě zaznamenal třetí nejrychlejší čas, ale ztráta po první jízdě, byť minimální, byla nad jeho síly. Skupina 2 byla tou vůbec nejvyrovnanější. Prvních deset vozů hodnocení mistrovství Evropy dělilo 8,7 sekundy.

Skupina 3 viděla perfektní první jízdu domácího jezdce Didiho Strnada s vozem Honda Civic TK7 TCR. Vyjel si náskok přes jednu sekundu, který už pronásledovatelé nesmazali. Nejblíž byl Srb Milovan Vesnić, který byl nejrychlejší ve druhé jízdě. Konečná ztráta činila pouhých 0,486 sekundy na vítězství. Velmi těžkou premiéru má za sebou Marek Rybníček. V sobotu ho potrápilo chlazení motoru ve druhé jízdě a musel odstoupit. Zkušenosti ze druhé tréninkové jízdy mu pak chyběly v závodě, a i proto zajel až čtvrtý nejrychlejší čas prvního závodu. Ve druhé jízdě to bylo o poznání lepší a Rybníček za sebe odsunul Slováka Maťa Homolu.

Skupina 4 měla tentokrát jasného vítěze. Chorvat Matija Jurišič najel během dvou jízd na druhého Rakušana Patricka Mayera přes šest sekund a oplatil mu minuloroční porážku. Mayer měl navíc plné ruce práce, aby za sebou udržel Itala Lukase Bicciata, který nakonec skončil třetí.

Ve skupině 5 se málem dočkala velké senzace Česká republika. Po první jízdě totiž vedl Vojtěch Bejda s vozem Peugeot 308. Pronásledovatelů za českým jezdcem byla ale celá řada, protože časovou ztrátu do dvou sekund zaznamenali i Christian Schneider, Pavel Shenkov, Hannes Geier a Dorde Vesnić. Bohužel Bejda první místo neudržel a klesl za Geiera na druhé místo. Třetí dojel Schneider s minimálním náskokem 0,343 sekundy na Shenkova a 0,346 sekundy na Penida Lopeze. Lopez byl po první jízdě až šestý a málem mu vyšel útok na podiové umístění.

„Na závody jsme se připravovali na poslední chvíli. Důvodem bylo pracovní vytížení, příprava ostatních týmových aut a skutečnost, že vůz jsme dostali z Austrálie teprve před měsícem. Prováděli jsme zásadní úpravy. Ještě na závod jsme jeli s nefunkčním řízením, které jsme měnili až na místě stejně jako nastavení. V autě jsem seděl poprvé, ale jsem spokojen, že se podařilo připravit konkurenceschopný vůz. Druhé místo je ale velké zklamání, protože kvůli druhé jízdě na jistotu jsem netlačil na nejlepší možný čas. Letošní šampionát je napříč všemi skupinami extrémně rychlý a na takové taktizování v evropských podmínkách není místo. Příště takovou chybu neudělám,“ hodnotí úvodní klání Vojtěch Bejda.

Rechbergrennen nabídl těsné souboje napříč kategoriemi a byl skvělou pozvánkou do dalších závodů evropského šampionátu. Druhý závod se pojede již 9.-10. května na populární trati Subida al Fito ve Španělsku.