Faggioli vítězí na Coppa Paolino Teodori, Merli slaví v evropském hodnocení

Šampionát mistrovství Evropy se závodem v Itálii překlopil do své druhé poloviny. Evropská špička se sešla poblíž města Ascoli Piceno v Colle San Marco, odkud vede 5 031 metrů dlouhá trať směrem k San Giacomo. V minulosti se zde startovalo na třech verzích trati. Letošní ročník byl již 65. závodem konaným na tomto kopci.

Závod v Itálii konaný na konci června napovídal, že podmínky budou velmi náročné. Jezdci tentokrát nebojovali jen proti soupeřům, ale také s počasím a vlastní technikou. Teplota 40 °C ve stínu byla náročná pro všechny.

K závodu se přihlásilo 43 jezdců v rámci mistrovství Evropy, které doplnila řada jezdců přihlášených do italského mistrovství. Nakonec bylo převzato do závodu 38 pilotů, z nichž 15 bylo italské národnosti. V kategorii II doplnil tradiční účastníky Christiana Merliho, O´Playe a Fausta Bormoliniho jezdec Giancarlo Maroni s prototypem Wolf Mistral GB08.

V kategorii I se představili národní šampioni kategorie GT Lucio Peruggini a Luca Gaetani. Peruggini startoval s vozem Ferrari 296 GT ve skupině 1 a Gaetani s Porsche 992 Cup ve skupině 2. Lehký zmatek zavládl kolem přihlášky Francesca Marabelliho s Renaultem Clio, jemuž se nepovedlo správně vyplnit Performance Factor. Po přepočítání došlo k úpravě a Marabellimu byl umožněn start ve skupině 5.

Dva italští jezdci neprošli přejímkou kvůli nedostatkům na svých vozech a museli startovat pouze v domácím mistrovství. Důležitým momentem, který nastal již v pátek bylo přeřazení vozu Javiera Villy ze skupiny 2 do skupiny 1, kde se měl napřímo utkat o body s Reto Meiselem.

Evropské předpisy se od národních šampionátů často výrazně liší, což platí i pro Itálii. Mezi favority na celkové vítězství proto bylo nutné hledat nejen účastníky mistrovství Evropy, ale i domácí špičku. Hlavním favoritem byl nejúspěšnější závodník v historii závodů do vrchu Simone Faggioli s prototypem Nova Proto NP01. Nebylo však radno odepisovat i další italské hvězdy jako Luigi Fazzino (Osella PA30), Stefano Di Fulvio, Franco Conticelli (oba Nova Proto NP01) nebo Mirko Torsellini (Norma M20 FC). Společně s evropskými jezdci vytvořili pravděpodobně nejnabitější startovní listinu letošní sezony. Vyhrát mohl téměř kdokoliv z čtrnáctice pilotů.

Závodní víkend měl formát dvou sobotních tréninkových a dvou nedělních závodních, z nichž součet určil vítěze.

V trénincích se ukázala vyrovnanost startovního pole. Nejrychlejším v tréninku byl Luigi Fazzino časem 2:15,308. Jen 0,141 sekundy ztratil Simone Faggioli a 0,238 sekundy Christian Merli. Velmi blízko nejrychlejší trojici byli i vítěz letošního Trento Bondone Torsellini, Lombardi a Di Fulvio. Z jezdců mimo italskou národnost se nejvýše prosadil Joseba Iraola Lanzagorta.

V kategorii I se v trénincích nejvíce zadařilo Javieru Villovi s BRC 110T. Necelé půl sekundy za španělským rychlíkem dojel Švýcar Reto Meisel s Mercedesem-Benz SLK 340. Nejrychlejší trojici zkompletoval Manuel Dondi s nádherným Fiatem X 1/9.

V první závodní jízdě ukázal svou extratřídu Simone Faggioli. Časem 2:11,822 šel do vedení s náskokem 2,119 sekundy na Stefana Di Fulvia. Dalších 0,044 sekundy ztratil Fazzino. Bitva mezi čtvrtým a desátým místem v absolutním pořadí bez rozdílu šampionátu byla neuvěřitelně těsná. Čtvrtého Torselliniho a desátého Kevina Petita dělilo jen 0,674 sekundy.

V rámci evropského mistrovství se ujal vedení Christian Merli. Joseba Iraola Lanzagorta ztratil jen 0,139 sekundy a po těsné prohře v Německu byl plně připraven oplatit Merlimu porážku. Třetí místo vybojoval v první jízdě Kevin Petit, který měl stále velkou šanci na vítězství. Za prvním Merlim zaostal o 0,315 sekundy.

Faggioli byl nejrychlejší i ve druhé jízdě a zajel dokonce nejrychlejší čas víkendu 2:11,344. Druhé místo si udržel Di Fulvio. Di Fulvio je dobře známý evropským fanouškům. Před deseti lety byl nejrychlejším jezdcem v kategorii historiků, což pravidelně dokazoval na Rechbergrennen a v Buzetu.

O další místa se již sváděli těsné souboje. Duel mezi Iraolou a Merlim o vítězství v rámci mistrovství Evropy vyzněl lépe o 0,044 sekundy pro Merliho. Španěl musel po porážce v Německu o 0,2 sekundy spolknout další hořkou pilulku. V absolutní klasifikaci skončili na třetím a čtvrtém místě.

Do nejrychlejší pětky se vměstnal i Fazzino, který řídil nejrychlejší vůz Osella. Fazzino v roce 2024 zvítězil na slavném závodě Trento Bondone, ale ke konci sezony měl vážnou nehodu. Nyní je zpět a pravidelně patří mezi nejrychlejší.

Na třetím místě v hodnocení mistrovství Evropy dojel Francouz Kevin Petit, ale v absolutním hodnocení mu připadlo až osmé místo. Mezi něj a Fazzina se prosadil Conticelli a Torsellini.

Další tradiční účastníci mistrovství Evropy ve skupině P1 se do první desítky nejrychlejších nevešli. Alexander Hin z Německa skončil na dvanáctém a Petr Trnka na třináctém místě. V hodnocení mistrovství Evropy skončili pod stupni vítězů na čtvrtém a pátém místě.

Zde již přímé porovnání mezi italským a evropským hodnocením opustíme a dále se zaměříme více na evropský šampionát. Ve skupině P2 se prezentoval skvělým výkon Antonino Migliuolo závodící pod přezdívkou O´Play. S prototypem Nova Proto NP03 deklasoval konkurenci a do cíle dorazil s náskokem bez mála 7 sekund. Zato o druhé místo se rozhořela bitva mezi José Antonio Listem s Tatuusem T318 a Faustem Bormolinim s Wolfem Mistral. Po první jízdě se držel na druhé pozici Bormolini, ale Liste ve druhém kole předvedl obrovské zrychlení a dokázal italského matadora porazit. Finální rozdíl činil jen 0,022 sekundy. Český účastník David Dědek se potýkal s technickými problémy během tréninkových jízd a v závodě se musel učit trať s novým nastavením. Na lepší, než čtvrté místo to bohužel nestačilo.

Ve skupině P4 se potkali tři čeští reprezentanti. V záplavě italských prototypů předvedli kvalitní výkon. Karel Berger s Osellou PA21 Jrb byl opět jediným zástupcem této značky v hodnocení mistrovství Evropy. Svou Osellu dovedl do cíle ve dvou skvělých časech, a dokonce atakoval i Itala Marca Capucciho, který závodí s mnohem silnějším strojem. Druhé místo obsadil Lukáš Studený s Ligierem JS51 a třetí byla Tereza Machová s Normou M20 F. To, že Česká republika patří dlouhodobě mezi země s nejvyšším počtem účastníků, a to si zaslouží poklonu a poděkování.

V kategorii I se předpokládal souboj o vítězství mezi Villou a Meiselem. Bohužel, Villa nedokončil první závodní jízdu, jelikož jeho vůz přibližně kilometr před cílem vzplanul. Divoké plameny se podařilo uhasit, ale vůz byl značně poničen. Podobný osud potkal i Chorvata Domagoje Perekoviče. Prakticky ve stejném úseku se u jeho vozu objevily technické problémy a těsně před cílem vůz vzplanul. Důležité je, že oba jezdci vyvázli bez zranění.

Reto Meisel nakonec bez větších problémů v kategorii I zvítězil. Navíc byl nejrychlejším jezdcem i v porovnání s italským šampionátem. V něm slavil triumf Manuel Dondi, ale v součtu obou jízd zaznamenal ztrátu téměř jednu sekundu.

Třetím nejrychlejším bez rozdílu šampionátu byl Lucio Peruggini, který byl zároveň klasifikován na druhém místě v evropském šampionátu. Kevin Raith z Rakouska zvítězil ve skupině 2 a v rámci evropského mistrovství byl klasifikován třetí.

Skupina 1 měla pouze dva klasifikované účastníky, Reto Meisela a Lucia Perugginiho.

Ve skupině 2 zvítězil Raith, ale jeho vítězství se nerodilo lehce. Druhá jízda mu totiž nevyšla a do cíle dorazil v čase o 3 sekundy horším. Toho málem využil rumunský jezdec Alexandru Pitigoi, kterému v cíli chyběla pouhá sekunda k premiérovému vítězství. Na třetí pozici se po první jízdě usídlil Luca Gaetani, ale třetí pozici nakonec neudržel. Ignacio Cabezas se ve druhé jízdě zlepšil o 4 sekundy, což mu nakonec pohodlně stačilo na třetí místo. Zajímavostí je, že všechny vozy ve skupině 2 byly Porsche 992 GT3, řízené pěti piloty různých národností.

Skupinu 3 ovládl český jezdec Marek Rybníček se Škodou Fabia RS Rally2. Jeho největší soupeř Srb Milovan Vesnič v Itálii nestartoval a Rybníček měl cestu k vítězství otevřenou. Na druhého v pořadí najel přes 8 sekund. Kosovan Valvet Kacandolli bude na závod v Ascoli Piceno vzpomínat v dobrém. Dojel si zde pro své nejlepší umístění v kariéře. Rybníčka a Kacandolliho doplnil na stupních vítězů Rakušan Hermann Blasl.

Ve skupině 4 se proti Chorvatovi Matiju Jurušičovi postavili čtyři Italové. Nejvážnějšími konkurenty byli Lucas a Rudi Bicciato. V roce 1996, když bojoval Rudi Bicciato o vítězství na jednom z podniků národního mistrovství, jeho žena mezitím přivedla na svět syna Lucase. Nyní oba závodí bok po boku a plní si svůj sen.

Lucas Bicciato se po první závodní jízdě ujal vedení časem 2:40,804. Jurišič vstupoval do druhé jízdy s více než sekundovou ztrátou. Mladý Chorvat ovšem opět ukázal, že v kritických chvílích umí vyvinout neuvěřitelné tempo a druhou jízdu dokončil v čase 2:40,263. Bicciato na dosažený čas nedokázal reagovat a musel se spokojit se druhým místem. Třetí dojel se slabším odstupem Rudi Bicciato, který má více než patnáct skupinových titulů v domácím mistrovství.

Skupina 5 měla hodně divoký průběh. Papírově se o vítězství měli utkat Ital Hannes Geier s Hondou Civic a Čech Vojtěch Bejda s Peugeotem 308. Jak se bude dařit Polákovi Krzysztofu Mikolajczykovi bylo otázkou, jelikož se na start premiérově postavil s vozem Renault Clio.

V první jízdě byl nejrychlejším právě Polák, čímž mírně překvapil Geiera. Bohužel Bejda byl po první jízdě ze hry z boje o vítězství. V prostřední části tratě měl kontakt se svodidly, který si vyžádal ztrátu přes 20 sekund. Ve druhé jízdě si Bejda ovšem částečně spravil chuť a dosáhl na nejrychlejší čas skupiny 5. Na Mikolajczyka byla ztráta příliš velká a polský jezdec se mohl radovat ze senzačního vítězství. Bejda byl klasifikován na druhém místě. Geiera totiž potrápila technika a do cíle dorazil s obrovskou ztrátou. Pro třetí místo si díky konzistentnosti dojel český reprezentant Jindřich Pluhař. Pro Pluhaře se jedná o potřebnou vzpruhu a první pódium v letošní sezoně.

Již sedmý podnik letošní sezony evropského šampionátu se pojede v polské Limanowě 11. a 12. července.