Josef Čermák ovládl evropské hodnocení prestižního závodu Cesana–Sestriere, Mikeš kraloval cestovním vozům

O uplynulém víkendu se jel již pátý závod šampionátu mistrovství Evropy historických vozů. Závod Cesana–Sestriere byl dlouho součástí mistrovství Evropy soudobých vozů, ale naposledy se zde evropská špička sešla v roce 1992. Letošní závod byl již 44. ročníkem.

Jezdci se sešli ve vesnici Cesana Torinese na pomezí italských a francouzských hranic v pohoří Kottických Alp. Odtud vede přes 10 kilometrů dlouhá klikatá cesta až do horského střediska Sestriere. Trať patří mezi nejnáročnější v kalendáři díky svému profilu i převýšení. Na 10,4 kilometrech nastoupají piloti více než 700 metrů. Sestriere se navíc nachází v nadmořské výšce 2 035 metrů nad mořem, což jen podtrhuje náročnost závodu.

Historicky nejúspěšnějším jezdcem na trati Cesana–Sestriere je Mauro Nesti, který na domácí půdě oslavil devět vítězství mezi lety 1972 až 1989. Na stejné trati však v roce 1985 utrpěl vážnou nehodu, která ho vyřadila na dva měsíce z bojů. Přesto nakonec získal titul mistra Evropy s náskokem pěti bodů před Herbertem Stengerem.

Do evropského šampionátu bylo přihlášeno 30 jezdců. Devět pilotů přitom startovalo v letošní sezoně vůbec poprvé. Není překvapením, že se jednalo hlavně o domácí piloty. Rakušan Harald Mössler také nezůstal pozadu a na svůj oblíbený podnik dorazil, i když letošní sezonu vynechává. Jeho nádherný stroj Daren MK3 spadá nově do kategorie 6, ve které nemá Rakušan příliš šancí proti Osellám, Bredám a dalším téměř o dvacet let modernějším strojům.

Cesana–Sestriere patří mezi nejprestižnější historické závody v Itálii, což potvrzovala i letošní startovní listina. Dohromady zde startovalo kolem 110 pilotů s historickými vozy. Mezi soudobými vozy se představil i dlouholetý vrchař a jeden z jezdců s nejvyšším počtem startů v mistrovství Evropy Renzo Napione. Ten vyměnil svůj tradiční Reynard za vůz Osella PA20s.

Italští jezdci patří dlouhodobě mezi absolutní špičku v historických vozech. Například Stefano Di Fulvio, Umberto Bonucci, Mario Massaglia či Piero Lottini předváděli skvělé výkony. Nyní se na ně pokouší navázat talentovaný Alessandro Bertanza, který v letošním roce startuje s prototypem Breda Brp 5. Mimo pořadí mistrovství Evropy závodí Stefano Peroni, několikanásobný šampion Itálie v historických vozech, kterému v posledních letech zdatně sekunduje Salvatore Riolo. Obě tato velká jména byla přihlášena i na Cesana–Sestriere. Právě Riolo a Peroni se řadili mezi největší favority v absolutním hodnocení klasifikace historiků bez rozdílu šampionátu.

Závodní víkend se skládal ze dvou sobotních tréninkových jízd a jedné nedělní závodní jízdy. Řada jezdců ovšem absolvovala v sobotu jen jednu jízdu, protože se na trať spustil vydatný déšť. Diváci ve druhém tréninku viděli jen přes třicet jezdců.

Rozložení sil tak nabídl pouze první trénink. Salvatore Riolo s prototypem PRC A6 byl nejrychlejší o více než 3 sekundy před Stefanem Peronim. Třetím nejrychlejším byl Josef Čermák. Jak Peroni, tak Čermák startovali na prototypech Osella PA20s.

Technické problémy potkaly Alessandra Bertanzu, a tak vyrazil do boje i ve druhém tréninku. Bohužel se problémy nepovedlo plně eliminovat, což se projevilo i v závodě. Již v prvním tréninku odstoupil z celého programu Gabriel Hadrávek s Lancií Beta Coupé.

Z absolutního vítězství mezi historickými vozy bez rozdílu šampionátu se radoval Salvatore Riolo. Jako jediný stlačil čas pod hranici pěti minut na hodnotu 4:58,38. Druhé místo vybojoval také domácí zástupce Stefano Peroni. Florentský jezdec ztratil na vítěze 2,96 sekundy. Ze třetího místa v absolutním pořadí a zároveň z vítězství v rámci mistrovství Evropy se radoval český reprezentant Josef Čermák. Čermák startoval v Itálii poprvé a předvedl výjimečný výkon. Zbraslavský pilot za sebou nechal jezdce jako Lottini, Mössler nebo Bertanza.

„Trať je v Cesana–Sestriere úžasná. Pořadatelsky skvěle vše zvládnuté. Můžu říct, že zatím nejkrásnější závod v mém životě. Sice jsem odjel pouze jeden trénink a jednu závodní jízdu, ale ten pocit uvnitř mě byl nepopsatelný. Určitě, když to půjde, tak se příští rok budu chtít vrátit a posunout svůj čas ještě na lepší úroveň. I tak byly výsledky nad moje očekávání. Čekal jsem, že dostanu od Italů šíleně moc. Ale nestalo se, a sekundoval jsem jim,“ hodnotil Josef Čermák svůj výkon. Zároveň vyjádřil lítost nad technickými problémy Bertanzy a těší se na další společný souboj v Německu.

O čtvrté místo absolutně a zároveň druhé místo v evropském mistrovství svedli velký souboj Piero Lottini a Alessandro Bertanza. Na Čermáka ztratila bojující dvojice bez mála 7 sekund. Ještě na posledním mezičase před cílem byl druhý Lottini, ale nakonec se mu ho nepodařilo uhájit. Bertanza předvedl skvělý poslední sektor a o 1,12 sekund vybojoval druhé místo. Lottini skončil na třetím místě v evropském mistrovství a také uzavřel nejrychlejší pětici jezdců v absolutním pořadí.

V kategorii 1 se sešlo pět jezdců v rámci mistrovství Evropy. Dva tradiční jezdce Čecha Vladimíra Konicara a Poláka Christiana Zaleskiho doplnila trojice italských pilotů. Konicarovi se velmi povedla druhá polovina tratě, ale v první části nabral na Zaleského velkou ztrátu. Zaleski zvítězil v pátém závodě z pěti a míří neohroženě za titulem v kategorii 1. Konicar dojel potřetí v sezoně na druhé pozici a doplnil si sbírku stříbrných pohárů z Rechbergu a Ecce Homo. Nejrychlejší z Italů byl Carlo Fiorito. Zajímavostí je, že všichni tři nejrychlejší jezdci startovali s vozem BMW 2002 Ti.

Kategorie 2 měla pouze tři zástupce. Ildebrando Motti s Porsche 911 RS patří mezi špičku historických vozů v kategorii 2 i ve třídě GTS+2500, ve které závodí v domácím šampionátu. V Cesana–Sestriere prokázal svou třídu a v kategorii 2 zvítězil v obou šampionátech. Druhý skončil Alberto Callegher s Mini Cooperem, který zaostal za Mottim o více než 30 sekund. Pro třetí místo si dojel český jezdec Petr Strnad s vozem Škoda 130 RS.

V kategorii 3 se o vítězství utkali tři jezdci s vozy Porsche. Rakouští piloti Reinhold Prantl a Gerald Glinzner patří mezi stálice evropských závodů a nechyběli ani v Cesana–Sestriere. Guido De Rege Di Donato reprezentuje domácí špičku a bylo zajímavé sledovat, jak se vypořádá s ostřílenými Rakušany. Nakonec se mu to povedlo napůl, jelikož v konečném hodnocení skončil na druhém místě. Gerald Glinzner zvítězil s náskokem přes 7 sekund. Prantlovi se povedl start, po kterém se nacházel na druhé pozici. S přibývajícími kilometry ovšem druhé místo musel přepustit Italovi. V domácím mistrovství byli rychlejší než Glinzner další čtyři jezdci, kteří všichni startovali na vozech Fiat. Český reprezentant Michal Špilka obsadil čtvrté místo.

Armáda českých pilotů s vozy BMW M3 E30 a Rakušan Reinhard Sonnleitner, to bylo složení kategorie 4. Tradiční souboj o vítězství mezi Jaroslavem Mikešem a Reinhardem Sonnleitnerem oba jezdce vyhecoval k výbornému výkonu. Mikeš se dokonce prosadil do nejrychlejší pětice pilotů evropského mistrovství na páté místo. Sonnleitner dorazil hned v závěsu na šestém místě. Čtveřice jezdců Motorsportu Lanškroun dorazila do cíle v pořadí Michal Sedláček, Zdeněk Felcman, Milan Stejskal a Milan Vičar. Na 10,4 kilometrech je všechny dělilo přes 10 sekund. Felcman zřejmě přepálil tempo, jelikož v polovině trati měl na třetím místě náskok 6 sekund. Nakonec souboj o stupně vítězů prohrál o 5 sekund.

V kategorii 5 nastoupil opět jen Marcin Przybyszewski s Hondou Integra Type R. V porovnání s italským mistrovstvím byl druhým nejrychlejším. Jen Ital Silvano Carmello s Lancii HF Integrale byl o 3 sekundy rychlejší.

Kategorie 6 nabídla stejné pořadí jako absolutní klasifikace evropského šampionátu. Zvítězil Josef Čermák před Alessandrem Bertanzou a Pierem Lottinim.

Šestý závod mistrovství Evropy v závodech do vrchu historických vozů se pojede na začátku srpna premiérově v německém Osnabrücku.