Kevin Petit v letošním roce poprvé vítězí, Reto Meisel ovládl kategorii I doma ve Švýcarsku

Švýcarské Saint-Ursanne se stalo dějištěm již osmého podniku evropského mistrovství soudobých vozů. Závod v Saint-Ursanne je nejtradičnějším závodem mistrovství Evropy. O uplynulém víkendu se zde jelo již po třiapadesáté. Vítězem premiérového závodu v roce 1972 se stal domácí pilot Xavier Perrot, který na konci sezony také slavil titul mistra Evropy.

Nejvíce výher na 5 180 metrů dlouhé trati vybojoval Simone Faggioli, který se radoval desetkrát. Poprvé zvítězil v roce 2005 s Osellou PA21s a naposledy se radoval ve Švýcarsku v sezoně 2019 již za volantem prototypu Norma M20 FC.

Trasa má průměrné stoupání 10,8 %, čímž se řadí mezi nejprudší kopce v evropském mistrovství. V letošním roce trať zaznamenala zásadní změny poblíž cíle v rychlé levotočivé zatáčce, kde došlo k instalaci betonu a svodidel. V minulosti zde byly ošklivé nehody, ale hlavním důvodem bylo ničení přilehlých pozemků soukromých osob při výletech vozů mimo trať. Jezdci si na tyto nové bezpečnostní prvky rychle zvykli a zajížděli kvalitní časy napříč všemi skupinami.

Na sobotu připadlo také jedno smutné výročí. Uplynulo šestnáct let od tragického úmrtí francouzského mistra Evropy z roku 2008 Lionela Régala. Régal nezvládl za deštivých podmínek svůj Reynard 01L a smrtelně havaroval. Řada jezdců a fanoušků na tohoto sympatického jezdce během víkendu vzpomínala a Kevin Petit dokonce národnímu kolegovi věnoval svůj triumf.

Startovní listina pro mistrovství Evropy čítala třiatřicet jmen, ale k závodu nastoupilo nakonec jen osmadvacet pilotů. Nova Proto NP01 Alexandera Hina nebyla po nehodě v Limanowe ještě připravena, a tak se Němec pokusil přihlásit alespoň s Osellou PA30 v rámci mistrovství Lucemburska. Bohužel přihlášku podal pozdě pořadatelé ho na start nepustili. K závodu se nedostavili László Szász, který byl přihlášen s netypickým Tatuusem T318 ani Ronnie Bratschi s Mitsubishi Lancer Evo VIII. Technickými přejímkami neprošel Yohan Bardin s Novou Proto NP03, jelikož pro francouzský šampionát platí jiné regule než v evropském mistrovství. Křídlo a aerodynamické prvky na Francouzově voze nesplňovaly požadavky.

Problémy měl na technických přejímkách také navrátilec do šampionátu Francouz Nicolas Werver. Vicemistr Evropy z roku 2023 se vrátil po šestnácti měsících, kdy měl velkou nehodu při závodě Col St. Pierre. Jeho vůz Porsche 997 GT3R byl přeřazen ze skupiny 2 do 1. To přivítal Reto Meisel s velkým nadšením, protože při nepřítomnosti Bratschiho by jela skupina 1 za poloviční body. Přeřazení Wervera ho zachránilo.

Řada zajímavých jezdců startovala mimo evropské mistrovství. Benjamin Noll, Dany Demuth a Bruno Cazzoli nastoupili v rámci lucemburského šampionátu. Renzo Napione, Alessandro Bertanza, Patrick Orth nebo Samy Guth startovali v mezinárodním mistrovství Švýcarska. Samozřejmostí byla účast domácích hvězd jako Robin Faustini, Victor Darbellay, Joël Volluz nebo Michal Zemp.

Sobotní program se skládal ze tří tréninkových jízd. Druhá jízda se odjela částečně za deště, který se spustil uprostřed startu skupiny 3. Zbývající sobotní program byl za suchých podmínek.

Z účastníků mistrovství Evropy dosáhl na nejrychlejší čas Kevin Petit s Novou Proto NP01, který byl o 0,103 sekundy rychlejší než český reprezentant Petr Trnka na voze stejného typu. Joseba Iraola Lanzagorta ze Španělska byl třetím nejrychlejším se ztrátou 0,706 sekundy na první místo.

Před evropskou špičku se dokázali v tréninku prosadit hned tři švýcarští piloti. Zde je nutné podotknout, že švýcarské mistrovství má benevolentnější předpisy než evropský šampionát a jezdci mají potenciál dosáhnout na rychlejší časy. FIA dává přednost bezpečnosti při porovnání s rychlostí, k čemuž vedou poslední dobou nové předpisy. Řada absolutních rekordů na evropských tratí tak zůstane dlouho nepřekonaná.

Na nejrychlejší čas bez rozdílu šampionátu dosáhl obhájce prvenství Robin Faustini s Nova Proto NP01 EMAP. O 3,2 sekundy horší čas zaznamenal Victor Darbellay s Nova Proto NP01 Hartley EMAP a dalších 0,16 sekundy ztratil Joël Volluz s Normou M20 FC Mader.

V kategorii I nenechal již v tréninku Reto Meisel s Mercedesem Benz SLK340 nikoho na pochybách, že si na domácí půdě chce připsat cenné vítězství. Čas 2:00,761 byl nejrychlejším výsledkem ze sobotního tréninku. Druhý byl klasifikován Nicolas Werver, kterého doplnil na třetí pozici Roger Schnellmann s nádherným Mitsubishi Lancer Evo VIII Helftec.

Závod se skládal ze dvou závodních jízd, jejichž součet určil výsledné pořadí.

Po první závodní jízdě šel do vedení Kevin Petit, který dosáhl na čas 1:43,067. Necelé čtyři desetiny sekundy ztratil Joseba Iraola Lanzagorta jemuž úplně nevyšel poslední sektor. V prvních dvou byl nejrychlejší. První kolo nevyšlo Petru Trnkovi, který na soupeře ztratil dvě sekundy.

Vlivem technických problémů zajel Robin Faustini špatný čas a bylo jasné, že absolutní vítězství neobhájí. Zastoupili ho ovšem národní kolegové, kteří byli Petitovi na dostřel. Volluz zajel čas 1:43,496 a Darbellay 1:43,664. Ze hry nebyl ani Michel Zemp s kvalitním časem 1:44,427 a diváci se mohli těšit na napínavé vyvrcholení druhé jízdy.

Kevin Petit byl fantasticky připraven. Po delší době se mu sešlo nastavení vozu i psychika a nejrychlejším časem celého víkendu 1:42,251 pečetil své první letošní vítězství v mistrovství Evropy. Navíc mu součet časů bezpečně stačil i na absolutní triumf bez rozdílů šampionátů a po závodě zářil štěstím. Na výhru totiž čekal celý rok, kdy slavil ve Slovinsku.

Druhý skončil v hodnocení mistrovství Evropy Joseba Iraola. Opět se mu povedli dva první sektory, kde se Francouze vytrvale držel a ztratil pouhé dvě desetiny, ale poslední sektor mu opět nevyšel a ztráta se zvýšila na konečnou hodnotu 1,176 sekundy.

Petr Trnka zkompletoval nejrychlejší evropskou trojici. Po povedených trénincích si brousil zuby i na lepší umístění, ale nastavení vozu se nakonec neprojevilo jako optimální.

Druhým nejrychlejším jezdcem celého víkendu se stal Victor Darbellay. Pro něj se jednalo o úplně první vítězství v hodnocení mistrovství Švýcarska a talentovaný Švýcar neskrýval nadšení.

Ve skupině P2 se předvedl ve vynikajícím světle nestárnoucí Fausto Bormolini. Dvěma fantastickými časy dovedl svůj Wolf Mistral na první místo a suverénně zvítězil s náskokem téměř sedmi sekund. Na druhé místo se probojoval Španěl José Alonso Liste s Tatuusem T318 LRM. Od začátku víkendu bylo vidět, že jemu i jeho formuli trať vyhovuje, což potvrdil i v nedělním závodě. Potřetí za sebou vybojoval druhé místo a ukazuje, že se s ním musí do budoucna počítat v boji o vítězství. O druhé místo s ním svedl těsný souboj úřadující šampion kategorie I z minulé sezony Ital O´Play. Ze souboje vyšel Španěl úspěšně jen o 0,022 sekundy. Pro čtvrté místo si dojel český reprezentant David Dědek. Jak O´Play, tak i Dědek startují s prototypy Nova Proto NP03 a jak je vidět, trať zřejmě tomuto typu vozu nevyhovovala.

Skupina P4 je často záležitostí pouze českých pilotů. Ve Švýcarsku se ke Karlovi Bergerovi a Lukáši Studenému přidal i Belgičan Antonin Saintmard. Tréninky napověděly, že největší rychlost zde má Lukáš Studený, ale Karel Berger nezůstal o moc pozadu. V letošní sezoně se z nich ve skupině stali velcí rivalové a jeden druhého nechce podcenit. I proto vyrazil Studený do boje na hranici možností a často byl velmi blízko svodidlům. Byl si vědom toho, že v závětří čeká na jeho sebemenší chybu Berger. Nádherný souboj obou českých reprezentantů v boji o vítězství vyzněl lépe pro Studeného. V součtu časů vybojoval vítězství o tři sekundy. Větší odstup na českou dvojici zaznamenal třetí Saintmard.

V kategorii I byl favoritem podle papírových předpokladů a výsledku tréninku domácí Reto Meisel. Ve druhé jízdě dokonce útočil na osobní rekord, ale o půl sekundy mu útok nevyšel. Přes to je čas 1:54,700 nejrychlejším časem kategorie I letošního závodu. Meisel zvítězil v letošní sezoně již pošesté a aktuálně drží v rukou nejlepší karty v boji o evropský titul.

Pro druhé místo si dojel při svém velkolepém návratu Nicolas Werver. Werver dokonce překonal svůj tři roky starý osobní rekord na zdejší trati. Čas 2:00,678 vylepšil o více než půl sekundy.

Stupně vítězů v kategorii I zkompletoval domácí pilot a šestinásobný vicemistr Švýcarska Roger Schnellmann s nádherným Mitsubishi. Pořadí kategorie I Meisel, Werver, Schnellmann odpovídá také pořadí ve skupině 1.

Ve skupině 2 zůstali po přeřazení Wervera pouze tři účastníci. Kevin Raith s Porsche 992 GT3 Cup v letošním ročníku mistrovství Evropy dokazuje, že patří mezi velmi rychlé piloty a nejinak tomu bylo i ve Švýcarsku. Raith položil základ svému vítězství v první jízdě, kterou dokončil s více než čtyřsekundovým náskokem. Ve druhé jízdě ovšem nepolevil a čas z první jízdy stlačil o další tři sekundy. Druhý skončil Němec Marcel Gapp, pro kterého se jedná o nejlepší umístění v jeho doposud relativně krátké kariéře v mistrovství Evropy. Třetí skončil při svém evropském debutu Rakušan Gerald Haidenbauer.

I skupina 3 měla tři účastníky. Při absenci Srba Milovana Vesniće byl hlavním favoritem na vítězství český reprezentant Marek Rybníček se Škodou Fabia RS Rally2. Rybníček byl nejrychlejší již v tréninku a v závodě svou dominanci potvrdil dvěma solidními časy, na které nedokázali soupeři reagovat. Kosovan Valdet Kacandolli závodí se Suzuki Swift a často předvádí bojovný výkon. I ve Švýcarsku zvolil podobný přístup a mohl se radovat ze svého kariérního maxima. Stejně jako v italském Ascoli vybojoval druhé místo. Třetí místo zůstalo na rakouského matadora Hermanna Blasla, který zůstává téměř dvacet let věrný vozu Opel Kadett Coupé.

Skupina 4 má v letošním roce jediného stálého účastníka. Není jim nikdo jiný než mistr Evropy z roku 2024 Matija Jurišić. Mladý Chorvat měl zatím ve většině závodů štěstí a sešla se mu konkurence, se kterou mohl bojovat o plný počet bodů. Jen na Pyrenejském poloostrově dočasně upravil vůz Peugeot 308 TCR do skupiny 3 a vybojoval dvě druhá místa. Právě tento dvojitý přechod mezi skupinami 3 a 4 možná zahraje do konečných výsledků šampionátu. Jurišićovi by měl hrozit odečet dost možná klíčových deseti bodů z konečného hodnocení.

Jurišiće ve Švýcarsku ve skupině 4 doplnili Ital Lucas Bicciato a domácí Jérome Nicholet. Bicciato s Nicholetem svedli zajímavý souboj o druhé místo. V první jízdě byl rychlejší Bicciato, který dosáhl na čas 2:08,828 a byl o 1,5 sekundy rychlejší, než švýcarský soupeř. Ve druhé jízdě se ale povedl Nicholetovi úvodní sektor a Ital byl pod tlakem. Ke konci trasy našel ovšem správné tempo a druhé místo nakonec uhájil.

Ve skupině 5 se zadařilo českému reprezentantovi Vojtěchu Bejdovi. Bejda v letošním roce nastupuje s vozem Peugeot 308 a zatím mu patří první místo v průběžném hodnocení skupiny. Ve Švýcarsku se měl o vítězství utkat s Krzysztofem Mikolajczykem na voze Renault Clio CT. Mikolajczykovi se s tímto vozem velmi podařil závod v Ascoli a dokázal zvítězit. Ve Švýcarsku na něj podobný výsledek na něj nečekal a Bejda jasně demonstroval svou převahu na rychlé trati. Do cíle dorazil téměř s pěti sekundovým náskokem na Poláka. O třetí místo svedli napínavý souboj Jindřich Pluhař s domácím pilotem Martinem Bächlerem. Pluhař předvedl jeden ze svých nejlepších výkonů a osobní rekord zlepšil o šest sekund na jednu jízdu. Ani toto skvělé tempo mu bohužel na třetí místo nestačilo. Souboj s Bächlerem prohrál o dvě sekundy.

Předposlední podnik evropského mistrovství v závodech do vrchu je naplánováno na konec srpna, kdy evropská špička zavítá do Slovinska na závod v Ilirské Bistrici.