Matija Jurišić na domácí půdě pečetil titul, Kevin Petit ovládl kategorii II, Reto Meisel kategorii I

Úvod do finálního podniku

Chorvatský Buzet je tradičně posledním podnikem Mistrovství Evropy v závodech do vrchu a nejinak tomu bylo i v letošní sezoně. V Buzetu se koná závod evropského šampionátu nepřetržitě od roku 2003. V letošním roce se vydali piloti na souboj o body již po třiadvacáté. V roce 2020 se v Chorvatsku nejelo, jelikož celý šampionát byl v této sezoně zrušen.

Nejvíce se na severu Chorvatska historicky daří Christianu Merlimu, který zde zvítězil již sedmkrát. V letošním roce ovšem sbírku pohárů nerozšířil, protože se druhé poloviny šampionátu neúčastnil. Důvod jeho absence zůstává neznámý.

V minulosti zde dokázali zvítězit v absolutním pořadí v rámci mistrovství Evropy tři čeští zástupci. V roce 2006 v Buzetu zvítězil Milan Svoboda s Dallarou F302 a o čtyři roky později Václav Janík s Lolou B02/50. Pro oba se jednalo o jediné absolutní vítězství v mistrovství Evropy. Na ně pak navázal třemi úspěchy v Chorvatsku Miloš Beneš, který zde zvítězil v letech 2013, 2015 a 2019. Všechny triumfy zaznamenal za volantem prototypu Osella FA30.

Milan Svoboda ovšem nebyl prvním českým pilotem, který v Buzetu dokázal zvítězit. Již v roce 2000 zde slavil vítězství legendární Jiří Mičánek s formulí Dallara F393 ve svém úspěšném tažení za ziskem evropského titulu v šampionátu FIA Challenge Region 1. Za zmínění stojí i skvělý výkon Jara Krajčího z roku 2002, kdy zde vybojoval absolutní vítězství s formulí Lola T96/50.

Startovní listina byla opravdu bohatá a čítala 242 jmen. Nakonec bylo převzato napříč všemi šampionáty 213 jezdců. V Buzetu se kromě hlavního evropského šampionátu soudobých a historických vozů představili také účastníci FIA zony střední Evropy a také zástupci chorvatského a slovinského národního šampionátu.

Pozorný divák našel mezi tisícovkami motoristických nadšenců i taková jména jako László Szász nebo Renzo Napione. Samozřejmostí byla přítomnost otce kandidáta na titul mistra Evropy Maria Jurišiće nebo k radosti českých fanoušků i Pavla Bejdy, který pozoroval úspěšnou misi svého syna Vojtěcha ve skupině 5. Zdá se, že se Pavlu Bejdovi po hrozivé nehodě v Náměšti nad Oslavou vede dobře, což je velmi dobrá zpráva.

Sobotní tréninky

Již v trénincích potkali problémy řadu kvalitních pilotů. Nikolay Zlatkov se vrátil v Chorvatsku do šampionátu mistrovství Evropy po téměř čtyřměsíční absenci, ovšem hned v prvním tréninku mu praskl blok motoru, což mu vystavilo jasnou stopku do dalšího programu. Pevnost svodidel si vyzkoušel Černohorec Goran Vučetić, ale také domácí oblíbenec Goran Kamenšajević s nádherným Renaultem Clio.

Přítomnost Uroše Brkiće ze Srbska byla spíše překvapením, jelikož jak sám přiznal po nehodě v Cazinu neměl možnost otestovat plně funkčnost své Oselly PA21s. V Buzetu se příliš nesvezl, protože hned v prvním tréninku bojoval se zablokovanou přední brzdou, a navíc mu z vozu začal téct olej. Mechanici se snažili vůz do nedělních jízd zprovoznit a Brkić opravdu do první jízdy nastoupil, ale ve druhé jízdě měl opět poruchu a za pomalého tempa dojel do cíle. Obdobné problémy měl i Federico Leoni z Itálie či domácí pilot Domagoj Pereković.

Program se měl skládat ze dvou tréninkových a dvou závodních jízd. Jenže v sobotu se program nevyvíjel podle představ pořadatelů. 30% šance na déšť se vyplnila a od brzkého poledne skrápěl trať vydatný déšť. Ten se na trať spustil přibližně v moment, kdy začal sjezd vozů z cílového prostoru po prvním tréninku. Jelikož měli piloti odjetý jeden povinný trénink a závod se měl odjet v neděli za suchých podmínek, řada se rozhodla druhé tréninkové kolo vynechat.

Pereković ale potřeboval otestovat svůj vůz Mitsubishi, zda správně funguje, což mělo pro sobotní program katastrofický následek. Perekovićovi totiž vytekl olej na více než kilometru délky trati, a to donutilo pořadatele sobotní druhou tréninkovou jízdu ukončit. Ono se stejně nedalo předpokládat, že by jezdci otevřených vozů kategorie II nastoupili ve velkém počtu na start.

V kategorii II byl nejrychlejší v jediném suchém tréninku Petr Trnka s prototypem Nova Proto NP01. Trnka se v pátek dozvěděl o diskvalifikaci Kevina Petita ze závodu v Ilirské Bistrici, což pro něj znamenalo, že si zpětně připsal první absolutní vítězství v mistrovství Evropy. Sám to bere spíše tak, že získal pětadvacet bodů ze Slovinska a o první opravdové vítězství v evropském šampionátu se chce zasloužit přímo na trati.

Jen o 0,07 sekundy za Trnkou dokončil trénink Španěl Joseba Iraola Lanzagorta, kterému se také nevyhnula diskvalifikace za závod ve Slovinsku. Tam Španěl nenastoupil do druhé jízdy, a tak si místo 0 bodů připsal diskvalifikaci. To se ukázalo jako klíčové ve finálním žebříčku mistrovství Evropy, protože diskvalifikace na rozdíl od 0 bodů škrtnout nejde a Španěl musel navíc odečíst 12 bodů za závod v Rakousku.

Třetí byl s větší ztrátou na Trnku Kevin Petit z Francie. Petitova výkonnost v druhé polovině sezony je obdivuhodná a pokud si ji přenese i do roku 2027, bude se bezpochyby řadit k největším favoritům kategorie II na zisk titulu mistra Evropy.

V kategorii I byl po odstoupení Zlatkova jasný favorit. Švýcar Reto Meisel sice kvůli zaváhání ve Slovinsku již neměl průběžné vedení v kategorii I, ale v Chorvatsku chtěl udělat vše pro to, aby vystavil Kevina Raitha, Matiju Jurišiće a Marka Rybníčka pod co největší tlak. V tréninku jasně zvítězil. Druhým nejrychlejším byl Karol Krupa z Polska a třetí Srb Milovan Vesnić.

Matija Jurišić byl v tréninku jasně první ve skupině 4. Přesně to potřeboval také pro závod, aby se stal podruhé v kariéře mistrem Evropy. Marek Rybníček dokončil trénink na druhém místě ve skupině 3, ale bylo jasné, že neodkryl plný potenciál vozu ani svých schopností a pravou sílu ukáže až v závodě. U Kevina Raitha z Rakouska, který měl teoretickou šanci na titul v kategorii I, bylo těžké předvídat, jak si povede v konkurenci Karola Krupy a navrátilce do šampionátu Francouze Nicolase Wervera. Čekala ho v závodě velmi těžká práce. Navíc si musel hlídat i velmi rychlého Španěla Ignacia Cabezace Catalana.

Petit vítězí v kategorii II

Po první jízdě byl nejrychlejší Kevin Petit s časem 2:11,443. Musel si dávat pozor na dotírajícího Petra Trnku, který rozjel závodní jízdu opatrněji, ale ve druhé polovině nabral slušné tempo a většinu ztráty z prvního sektoru stáhl. Joseba Iraola překvapivě za oba piloty zaostal a na první místo ztratil 1,911 sekundy. Po závodě prozradil, že bojoval s trakcí vozu a to ho stálo značný čas na výjezdu ze zatáček. Velmi pěkně se za Petitem, Trnkou a Iraolou držel i Igor Stefanovski, který při svém druhém startu s prototypem Nova Proto NP01 ukázal nesporný talent.

Druhé kolo přineslo dominantní jízdu Kevina Petita, který si dojel pro své letošní druhé vítězství. Petit zaznamenal čas 2:09,109. Již v prvním sektoru dokázal získat na Trnku náskok 0,81 sekundy a prakticky tak rozhodl o svém vítězství. Petr Trnka skončil popáté v sezoně na druhém místě. Joseba Iraola se snažil bojovat za ztížených podmínek, ale na lepší než třetí místo to nestačilo. Stefanovski dosáhl na druhý nejrychlejší mezičas v prvním a na třetí nejrychlejší v posledním sektoru. Nebýt ztráty 2,5 sekundy v prostřední části trasy, byl by jeho výsledný čas lepší než 2:12,869. I tak se jedná o skvělý příslib do příští sezony, protože makedonský pilot se zlepšuje každou jízdou.

Pořadí Petit, Trnka, Joseba Iraola a Stefanovski zároveň odpovídá výsledkům skupiny P1.

Ve skupině P2 předvedl dominantní výkon Fausto Bormolini s Wolfem Mistral. Po první jízdě šel do vedení o 4,8 sekundy před Davidem Dědkem a José Alonso Listem. Bojující dvojici dělilo jen 0,002 sekundy a o výsledném pořadí měla rozhodnout druhá jízda.

Bormolini ve druhé jízdě potvrdil svou dominanci a dalším skvělým časem si připsal páté vítězství v sezoně. Tím si zajistil již osmý titul vicemistra Evropy v kategorii II, čímž si připsal nový evropský rekord. Druhý skončil nakonec Alonso Liste, který se ve druhé jízdě zlepšil o 4 sekundy. Dědek se sice také zlepšil, ovšem v konečném součtu na Alonsa Listeho ztratil 2,1 sekundy. Čtvrtý ve skupině dokončil závod Slovince Vladimir Stankovič. Původně měl ve skupině P2 startovat i Kosovan Bardhyl Canolli, ale jeho vůz Radical SR 8 ch neprošel technickou přejímkou. Přesto se závodu zúčastnil mimo pořadí, ale časy nebyly optimální a je vidět, že se s vozem zatím seznamuje. Ve skupině by obsadil páté místo.

Skupina P3 měla tentokrát tři účastníky. O´Play s sebou do Chorvatska přivezl Francesca Ballariniho (Nova Proto NP03) a Giovanni Lisiho (Wolf Thunder) z Itálie. Bohužel Lisi nakonec do závodu nezasáhl, ale aspoň v tréninku předvedl divákům pěkný stroj Wolf. Novopečený mistr Evropy v kategorii II O´Play podle papírových předpokladů zvítězil. Ballarini platil nováčkovskou daň. Jelikož v Buzetu startoval poprvé, do první jízdy vyrazil se zkušenostmi pouze z prvního tréninku a zvolil opatrnější přístup. Ve druhé jízdě se zlepšil o 5 sekund na finální čas 2:34,605.

Ve skupině P4 startovali tři účastníci. Opět se jednalo o české reprezentanty Karla Bergera (Osella PA21 Jrb), Lukáše Studeného (Ligier JS51) a Terezu Machovou (Norma M20 F). Studený měl před závodem reálnou šanci zabojovat o titul vicemistra Evropy. K tomu potřeboval ve finálním závodě sezony zvítězit a zapsat do tabulky 25 bodů. Jenže Berger měl stejné plány, jelikož v absolutní klasifikaci kategorie II bojoval s Iraolou Lanzagortou a Trnkou o čtvrté místo. Úspěšnější byl nakonec Berger, kterému se opravdu podařilo vybojovat v konečné klasifikaci čtvrté místo. Studený skončil v Buzetu ve skupině druhý, a to mu stačilo k zisku titulu druhého vicemistra Evropy v kategorii II. Pro Studeného i Bergera se jedná o největší evropský úspěch v jejich kariéře.

Reto Meisel zapsal nový rekord trati a plné body do šampionátu

Kategorie I byla v Buzetu rozdělena do dvou částí. Skupina 5 byla součástí první části, po které následoval svoz. Tato skupina jela totiž dohromady s historickými vozy a rozsáhlou částí národního mistrovství Chorvatska a Slovinska. Jezdci bojovali nejen o nejlepší čas, ale také o správné projetí pravé zatáčky před vesnicí Marinci. Zatáčka se nacházela ve stínu a pravděpodobně zde byla i chladnější teplota asfaltu, což vytrestalo řadu pilotů. První závodní jízda trvala neuvěřitelných 7 hodin a bylo během ní vyvěšeno 16 červených vlajek.

V zatáčce skončil závod pro Deniho Kmetoviće z Chorvatska, Maju Šketelj ze Slovinska, Kosovana Bytyqiho i Srba Djordjeho Vesniće. Dále zde postihli problémy Margaritu Maltsevu z Černé hory, Mašu Eržen a Aljaže Ahčina ze Slovinska. Poslední tři jmenovaní ale závod dokončili.

V kategorii I byl od začátku víkendu nejrychlejší Reto Meisel s vozem Mercedes Benz SLK 340. Švýcar dokázal v první závodní jízdě překonat traťový rekord pro kategorii o 1,3 sekundy. Rekord držel od roku 2022 Ital Manuel Dondi. Ve druhé jízdě Meisel rekord sice již nevylepšil, ale s přehledem zvítězil v kategorii. V konečném hodnocení mistrovství Evropy ovšem podlehl domácímu jezdci Matiji Jurišićovi o 3 body. Meisel se stal vicemistrem Evropy a zároveň zvítězil v hodnocení Best Performer, které vyhlašuje FIA pro jezdce, kteří se pravidelně umisťovali na špici kategorie I.

V kategorii II si historický úspěch připsal v tomto hodnocení Petr Trnka. Trnka se stal prvním Čechem, který v tomto hodnocení zvítězil.

Druhý v kategorii I skončil v Buzetu Polák Karol Krupa, který svedl krásnou bitvu s navrátilcem do šampionátu Francouzem Nicolasem Werverem. Oba v letošní sezoně absolvovali minimum evropských závodů, ale v Chorvatsku ukázali, že oba patří mezi špičku skupiny 2. Díky kvalitnější první jízdě se na druhé místo kategorie nakonec prosadil Krupa se Škodou Fabia CT. Werver v boji o druhé místo v kategorii, což byl zároveň souboj o vítězství ve skupině 2, zaostal jen o 1,02 sekundy.

Ve skupině 1 se za vítězným Meiselem umístila slovinská legenda Milan Bubnič s vozem Lancia Delta HF Integrale. Dvanáctinásobný mistr Slovinska si tak připsal největší úspěch za poslední roky v mistrovství Evropy. Třetí skončil po technických problémech v první jízdě vítěz závodu v Limanowé Szymon Piekoś. Technické problémy měl i Domagoj Pereković. Ve druhé jízdě si ovšem Piekoś a Pereković skvěle zazávodili o druhý nejrychlejší čas. Úspěšnější byl nakonec Piekoś o 0,336 sekundy. Pereković byl třetím nejrychlejším ve druhé jízdě.

Za Karolem Krupou a Nicolasem Werverem se o třetí místo ve skupině 3 utkali Ignacio Cabezas ze Španělska a Kevin Raith z Rakouska. Po první jízdě byl na třetí pozici Španěl o 0,26 sekundy, ale Raith se nevzdal bez boje. Rakušan byl totiž stále v boji o umístění mezi nejlepšími třemi v konečném hodnocení kategorie I, ale k tomu potřeboval vybojovat co nejvíce bodů a spoustu závodního štěstí v ostatních skupinách. I když ve druhé jízdě zabojoval a porazil Cabezase v součtu o 0,7 sekundy, tak v konečné tabulce mistrovství Evropy skončil čtvrtý.

Za to Marek Rybníček měl důvod k oslavě. Díky vítězství v Buzetu ve skupině 3 vybojoval potřebných 25 bodů, aby se umístil na třetím místě v konečném hodnocení kategorie I. Pro Českou republiku se v cestovních vozech jedná o největší evropský úspěch od roku 2019, kdy Lukáš Vojáček slavil evropský titul. Na druhém místě dokončil chorvatský závod další český reprezentant Jiří Theimer, který se ke konci sezony začal výrazně zrychlovat za volantem nového vozu Škoda Fabia S2000. Za svými zády udržel dokonce tak rychlého pilota, jakým je Srb Milovan Vesnić.

Ve skupině 4 měl důvod k radosti domácí pilot Matija Jurišić z nedaleké Rijeky. Jurišić zvládl obrovský tlak a dokázal zvítězit ve skupině 4. Tím si zajistil svůj druhý titul mistra Evropy v kategorii I. První vybojoval v roce 2024. Chorvatský jezdec má stále jen třiadvacet let a v budoucnu se od něj pravděpodobně dočkáme dalších velkých věcí.

O druhé místo ve skupině 4 svedli v Chorvatsku souboj tři piloti. Maďar Norbert Nagy s vozem BMW M3 E46 se postavil Lucasi (Hyundai i30 TCR) a Rudimu Bicciatovi (Mitsubishi Lancer Evo VI). Lucas Bicciato měl po prvních dvou sektorech první jízdy nejlepší mezičas z bojující trojice, ale v posledním sektoru dostal defekt levého předního kola a propadl se na čtvrté místo ve skupině. Ve druhé jízdě sice dosáhl na druhý nejrychlejší čas za Jurišićem, ale součet časů mu o 1 sekundu nevyšel na třetí místo. To vybojoval jeho otec Rudi Bicciato. Druhý skončil Norbert Nagy.

Ve skupině 5 dosáhl na velký úspěch Vojtěch Bejda s vozem Peugeot 308 TCR. Již před závodem v Chorvatsku měl titul ve skupině 5 jistý, stejně jako Marek Rybníček ve skupině 3 a do Buzetu přijel ukázat svou sílu.

Po první jízdě šel do vedení o 4,4 sekundy před Bulharem startujícím s makedonskou licencí Pavlem Shenkovem. Shenkov zůstává věrný vozu BMW M3 E36 a v Buzetu ho čekal velký souboj o třetí místo ve skupině 5 v konečném hodnocení. Djordje Vesnić během první jízdy z tohoto souboje vypadl, ale stále byl ve hře Ital Hannes Geier a Luis Antonio Penido Lopez. Právě Penido Lopez se nakonec raduje ze zisku třetího místa v konečném pořadí skupiny 5, i přesto, že v Chorvatsku skončil až šestý. Geier skončil v Buzetu třetí a o pouhý jeden bod skončil v konečném pořadí skupiny za Vesnićem na pátém místě.

Vojtěch Bejda může být se sezonou spokojený, i když kvůli několika chybám přišel o klíčové body do tabulky. To mu neumožnilo pomýšlet na vyšší než pátou příčku v absolutním hodnocení kategorie I. Přesto se jedná o velký úspěch.

Evropská sezona 2026 je za námi a já bych na tomto místě rád poděkoval všem českým reprezentantům, kteří vyrazili bojovat o body a hájit naši republiku v Evropě. Jednalo se o těžkou a dlouhou sezonu, přesto řada našich jezdců dosáhla na významné evropské úspěchy.